^nahoru

foto1 foto2 foto3 foto4 foto5


Hasiči Dubí

Hasiči Dubí

Hasiči Dubí

Hasiči Dubí

Hasiči Dubí

 

 

 
 
První sbor v habsburské monarchii byl sice založen za Marie Terezie r.1759, ale konečnou podobu dostala požární ochrana ve Vídni až po r. 1881. V Paříži byl vojensky organizován pluk hasičů již r.1811, v Praze vznikl první placený hasičský sbor r.l853. R.1854 založil rytmistr Ferdinand Leitenberg německý hasičský sbor v Zákupech, podle některých byl, jako druhý, sbor v České Kamenici (r.l856), podle jiných v Liberci (od r.l861). Tehdy mohla být tvořena v celém Podkrušnohoří jako první jen požární ochrana německá. V Teplicích začal vznikat hasičský sbor od r.1864, přípravný výbor měl vypracovat stanovy, ale pro válečné události r.1866 (rakousko-pruská válka, prohraná u Hradce Králové) to bylo odloženo. Sta­novy vyšly v únoru r.1867, ustavující schůze byla 3.8. t.r. Ke dni 12.12.1868 měl sbor 150 stálých členů. 19.3.1869 se tepličtí hasiči vyznamenali při požáru v Mlýn­ské ulici. Ve sklepě hořel olej a líh a hasiči, již obklopeni plameny, s největší od­vahou oheň uhasili. V dalším roce vyjeli k požárům celkem třikrát a 3.6.1870 vy­konali velké cvičení. Na karlovarském sjezdu r.1872 byli přijati do řad německých hasičů severozápadních Čech. Následný sjezd r.1874 byl již v Teplicích. Byla to velkolepá oslava, k tomu vydána brožura s programem oslav, historií Teplic, in­formacemi o léčebných pramenech, o hasičství a o dalších místech v okolí Teplic. Na výstavě hasičských potřeb bylo zastoupeno 55 podnikatelů. Na 5.schůzi Ústřední zemské hasičské jednoty 1.2.1891 v Praze došlo k rozdělení této organi­zace na dvě zemské jednoty - německou (jíž předsedal Reginald Czermack) a če­skou (s M. Mayerem), údajně nikoliv se záští nebo z politických důvodů. R. Czer­mack, průmyslník, se velmi zasloužil o rozvoj hasičství na Teplicku. Také navrhl, aby hasiči též zachraňovali lidské životy a poskytovali zdravotní pomoc; tím vlastně zavedl samaritánskou službu. Jeho požární parní stříkačka byla hodnocena jako dokonalý výrobek strojírenského průmyslu. Z jeho iniciativy byl uspořádán 5.sjezd všech rakouských hasičů, konaný 6.-8.9.1891 v Teplicích. Sešlo se jich, i s hosty, na 6 000, 412 hasičských sborů z českých zemí, Rakouska i Německa. Hlavní cvičení předváděli hasiči z Teplic, Šanova, Trnovan a Pozorky. Průvodu městem se zúčastnilo 30 000 občanů, vyhrávalo 10 hasičských kapel se 420 hu­debníky, atd. Na výstavě bylo zastoupeno 64 firem.
     České hasičské sbory vznikaly v Podkrušnohoři pro germanizační národnostní útlak těžce. Kladně zapůsobil nový ústavní zákon č.142, ze dne 21.12.1867 o poli­tických svobodách, pomáhaly i zkušenosti z činnosti německých dobrovolných ha­sičských sborů, i tradice bojů za sociální rovnoprávnost a národní svébytnost. Na vývoj českého národa a hasičství v severozápadních Čechách mělo vliv hasičské písemnictví, vzdělávací činnost a zájem o mládež. Nejstarší český hasičský spis „Dobrovolný sbor hasičů" byl vydán r.1856. Od r.1871 byla hasičská rubrika v ča­sopise „Sokol", od r.1876 v týdenících „Vzájemnosti" a „Brousek". 25.4.1878 vy­šel první hasičský časopis „Český hasič", od r.1889 vycházely „Hasičské listy", od r.1895 „Hasičské rozhledy" (název se udržel až do r.1953). Téhož roku byla zalo­žena Hasičská knihovna. První zmínky o českém hasičském cvičení jsou v časopise Hlasy z Polabí 16.6.1883, kde se ve zprávě o stanovách Sokola Rudohorského uvádí: „Spolek ten, jenž zvláštní zření ku praktickým cvičením hasičským, je Sokol Rudohorský".
     Den po rozdělení centrální hasičské jednoty v r.1891 měla ustavující valnou hromadu „Zemská ústřední hasičská jednota království českého", na níž řekl pražský primátor dr. Jindřich Šolc mj.: „... Seznal jsem z vaší včerejší schůze, že jste v ní razili dráhu národnostního smíru, a že jste se dohodli s německým spolkem na společných zásadách, na kterých budete i nadále zdárně pokračovat. ..." Sjezd českého hasičstva, který se konal u příležitosti zemské jubilejní výstavy v srpnu téhož roku, projevil snahu, aby české hasičstvo bylo i podporou národní. Zúčastnilo se 16 000 hasičů a Národní listy napsaly, že „organizace českého hasičstva je jedním z největších a nejznamenitějších článků našeho pořádku národního".
     1. světová válka zastavila vývoj českých hasičských sborů hlavně v pohraničí. Mnoho padlých bylo z řad českých i německých dobrovolných hasičů. Požární ochrana byla zajišťována staršími ročníky a ženami, mnoho Čechů v Podkrušnohoři pomáhalo i v německých sborech. 9.6.1919 vznikla „Česká zemská hasičská jed­nota" a 21.12. t.r. se v Bmě sdružily zemské jednoty Čech, Moravy, Slezska a Slovenska ve „Svaz dobrovolného hasičstva československého".