^nahoru

foto1 foto2 foto3 foto4 foto5


Hasiči Dubí

Hasiči Dubí

Hasiči Dubí

Hasiči Dubí

Hasiči Dubí

 
 
 
 Hasičstvo v Dubí před rokem 1945 bylo německé a jak svědčí zápisy, jeho historie začíná v r.1886. V okresním archivu v Teplicích je uložena „Pamětní kniha lázeňského města Dubí" v luxusní kožené vazbě s krásným kováním, do níž teď nahlédněme.
 
V předmluvě se dočítáme: „Již r.1835 bylo nařízeno zavést obecní pamětní knihy, ale málo se na to dbalo; i z naši strany. Až r.1879 daroval tuto knihu svému milovanému městu průmyslník Anton Tschinkel. Ale ležela nepoužita v obecní kanceláři 51 let. Pak pod vlivem vládního nařízení ČSR ze dne 21.6.1921 začala plnit své poslání. Iniciativě pana starosty Sucka vděčíme za to, že k tomu pomáhá velmi důležitý dokument 'Soudní kniha obce Dubí', počínající rokem 1583, zakou­pená prostřednictvím ředitele teplického muzea, pana architekta Fr. Pleyera. Ná­sleduje podle předpisu stručný životopis kronikáře, dále výzva všem občanům, ob­čankám a přátelům našeho krásného místa na zemi, aby sdělili a sdělovali všechno, co by v kronice mělo být a končí oslovením mládeže: „Milujte tuto nádhernou pří­rodu, chraňte každý strom a keř, každé zvíře a všechno, co dělá vlast krásnou a milou. ... Ctěte stáři. Vždyť staří i se svými, mládeží často ostře nahlíženými chy­bami, vytvořili mnoho dobrého, co se dnes zdá jako samozřejmé. A pomni, mláde­ži, že i tebe čeká stáří, a že přijde nové mládí, které bude soudit právě tak přísně a. neúprosně jako ty...".
 
(V Dubí, v dubnu 1933, Jos. Malty, kronikář.)
     Po tomto pozoruhodném úvodu se dostaneme k zápisům z 80-tých let 19.století.
     Výnosem okr. úřadu z 10.11.1880 je obec vyzvána, aby zřídila placenou po­žární ochranu. Obecní zastupitelstvo rozhodlo uposlechnout, jakmile to bude mož­né. Výnosem z 27.8.1884 žádalo okresní hejtmanství zřízení požární ochrany. Obecní zastupitelstvo odpovědělo 30.11.t.r., že bohužel tento příkaz splnit nemů­že, protože mu na to chybí peníze. Rok 1886 je rokem založení dobrovolné požární ochrany v Dubí. Její stanovy schválilo obecní zastupitelství 25.7.t.r. Po jménech prv­ních velitelů následují různé zprávy o činnosti a o zasedání obecního zastupitelstva psané do r.1937 latinkou, od r. 1938 švabachem. Kronika končí: „1.10. Mír ! Vy­svobození z českého jha 1 Sieg Heil našemu vůdci Adolfu Hitlerovi ! Sen, který jsme po 20 let snili, se stal dnes skutečnosti. Ještě to ani nedovedeme pochopit. Z plného srdce děkujeme našemu nade vše milovanému vůdci, celému německému národu. Z publikace k 60-ti letům teplického hasičstva z r.1927 se dozvídáme, že 10 let po vzniku hasičského sboru v Teplicích byl založen tamtéž Okresní spolek dobrovolných hasičů (r.1877). Měl 36 stanic (zbrojnic) se 1.747 muži, v roce 1883 to byly 53 stanice, v r.1885 již 61. Byly to však stanice i z jiných okresů a proto bylo nutno spolek rozdělit: Teplice, Bílina a Duchcov se svými 34 stanicemi se osamostatnily. Pro nás je důležité, že na zasedání 3.10.1886 bylo do spolku přijato Dubí, což potvrzuje vznik dubského sboru 3.8.1886. Spolek se dál rozrůstal, a když už měl 65 stanic, založily si Bílina a Duchcov spolky vlastní, což bylo provedeno na zasedání v prosinci roku 1896. Následujícího roku došlo koncem července k velké vodní katastrofě, při niž se zvláště vyznamenali hasiči z Dubí. To značné povodně porušily hráze v rašeliništích na Cínovci a uvolněný příval vody měl pro Dubí katastrofální následky. Voda unášela množství bahna a vyvrácených stromů, v ulicích vymlela hluboká koryta, mnoho domů poškodila, zničila koleje dráhy a usmrtila bezpočet zvěře.
     Z dalších dějin spolku: v r.1901 je to účast na Mezinárodní hasičské výstavě v Berlíně a přijeti stanice Cínovec, r.1906 se konala výroční schůze Spolku v Dubí, protože jeho hasiči právě slavili 20.výročí založeni, r.1909 odjíždí spolková dele­gace na Hasičský den v Lipsku, r.1911 do Vídně (1 člen delegace je z Dubí), 24.3.1912 na shromáždění funkcionářů v Praze.
 
V letech 1912-1914 bylo volební období prodlouženo do konce války, členo­vé konali hlavně strážní a zdravotní služby (např. při transportech nemocných a ra­něných vojáků). Ze spolku o 39-ti stanicích se 1.693 členy dvě třetiny narukovaly, mnozí padli a nemálo jich dostalo vyznamenání za statečnost. V r.1917 bylo Spolku 40 let, ale nekonaly se oslavy, ani výborové schůze, spolkové záležitosti vyřizovala jen hrstka funkcionářů. V letech 1919-1922 má Spolek zase 40 stanic a 1.563 členy. Likvidoval 14 požárů, zvláště velký požár teplického divadla. O jeho dalším bytí již pojednala kapitola o hasičstvu za 1.republiky.